19. týden
8. 1. 2016
Na 1. hodinu k nám přišlo několik spolužáků ze 4. B, kteří byli rozděleni do více tříd. Společně s nimi jsme ve trojicích (a jedné čtveřici) zjišťovali, které trojúhelníky z barevně označených a různě dlouhých špejlí od paní učitelky můžeme vytvořit, a které naopak ne. Jakmile jsme všechny zadané možnosti ověřili, přemýšleli jsme, čím to je, že v některých případech to šlo, ale v některých ne. Dokázali jsme odvodit, že to má souvislost s délkou špejlí (úseček) a jedna skupina dokonce přišla na to, že když dvě strany nebyly dohromady delší, než ta třetí, tak to nešlo. Tímto pokusem jsme se seznámili s pravidlem trojúhelníkové nerovnosti. Dozvěděli jsme se, že každé dvě strany musí být dohromady delší, než je strana třetí. Pak už nás čekalo připomenutí pravého úhlu a společné rýsování pravoúhlého trojúhelníku. Většina zvládla správně, komu se nepovedlo, ten zjišťoval (nebo si nechal od paní učitelky zjistit), kde se stala chyba. Zjistili jsme, že nejčastěji se jednalo o chybné měření (5 cm místo 4 cm, apod.), nebo o nepřesné sestrojení kolmice, či porouchané kružítko
V dílně psaní jsme ještě jednou trénovali výstižný popis prostředí. zatímco minule jsme se zaměřili na vhodná slovesa, dnes jsme k tomu přidali ještě vymýšlení vhodných přídavných jmen. Každý jsme si vybrali jeden ze tří nabízených obrázků a zkoušeli zapsat co nejvýstižnější popisky. Ty jsme si pak společně sepisovali na tabuli, aby všichni, i ten, komu to moc nejde, měli dostatek inspirace. Nakonec jsme se pustili do samotného popisování v celých větách.
Odysseova dobrodružství jsme dnes využili k tréninku čtenářské strategie "Kladení otázek". Paní učitelka nám vždy kousek pověsti přečetla a my jsme měli za úkol vytvořit vhodnou otázku pro Odyssea tak, aby byla smysluplná a vztahovala se k části příběhu, který jsme právě slyšeli. Celkem jsme to zkusili třikrát. Po první otázce jsme dali svůj list sousedovi, který se jako mávnutím kouzelného proutku proměnil v Odyssea a jehož úkolem bylo na naši otázku jako Odysseus odpovědět. Při druhém pokusu jsme si list pro odpověď losovali a nakonec jsme si měli odpovědět i sami.
Pak už byly pracovky (šití) a tělocvik, dnes jsme byli v tělocvičně.
7. 1. 2016
Po vzoru město, který jsme se naučili určovat minulou hodinu, přišla dnes řada na zbývající vzory rodu středního. S využitím pomůcky, kterou paní učitelka napsala na tabuli, jsme určovali vzory nejdříve společně, a pak s další pomůckou,(kartičkami, kolíčky a správným řešením na druhé straně) samostatně do sešitů. Nakonec jsme ještě stihli určování mluvnických kategorií u podstatných jmen ve větách.
V matematice jsme si společně připomněli a zapsali pravidla pro porovnávání čísel a pak podle svých potřeb pracovali postupně na dalších a dalších úkolech zadávaných individuálně paní učitelkou. Někdo řešil jednodušší slovní úlohy, jiní obtížnější, někteří se dostali i pavučinám.
Při hudebce jsme doplňovali chybějící záznamy do žákovských knížek, zpívali novou písničku (Hlavně že jsme na vzduchu) a dokončovali malování tuší přes voskovku, abychom už nedělali do zápisu budoucích prvňáků nepořádek na parketách :-).
Ve vlastivědě jsme si vyzkoušeli práci s populárně naučným textem z dětského časopisu o atmosféře. Učili jsme se rozhodovat, které informace jsou pro nás nové, které již víme, čemu nerozumíme nebo nás naopak více zajímá, apod. Také jsme si rozdělili nové role pro práci ve skupině.
Po obědě angličtina a teď jsme venku na sněhu.
6. 1. 2016
Během třídnické hodiny jsme se zvládli poučit o bezpečnosti, když napadl sníh, zapsat si konzultace, zkontrolovat vlasy, ohodnotit sami sebe v roli, kterou jsme ve skupině zastávali, a oslavit Natálčiny narozeniny. Kluci ze Senátu a Ekotýmu nám pověděli novinky ze schůzek.
Pak byla angličtina a po ní jsme měli první dělenou matematiku.
V přírodovědě paní učitelka ohodnotila lapbooky na téma vody a zopakovali jsme si, co víme o vzduchu z minulé hodiny. Poté jsme pokračovali se zkoumáním vlastností vzduchu. Čekaly nás tři další otázky a tři pokusy k ověření našich hypotéz. Zjistili jsme, že když se vzduch zahřívá, zvětšuje svůj objem, kyslík obsažený ve vzduchu je potřeba nejen k dýchání, ale i k hoření, a vzduch se může pohybovat.
Poslední byla dílna čtení, ve které nám paní učitelka představila dvě nové knížky, které stojí za přečtení, a pak jsme četli s cílem odhalit dobrou nebo špatnou vlastnost své postavy, zaznamenat ji graficky i slovně do pracovního listu a porovnat se sebou samým.
5. 1. 2016
V matice jsme se opět zaměřili na čísla větší než 10 000. Zapisovali jsme je do sešitu, znázorňovali na číselné ose, vyhledávali sudá a lichá, pracovali s řádovým počítadlem, ukázali si rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě a vyřešili jednu slovní úlohu.
Při češtině jsme hodně procvičovali pády a seznámili se se vzory pro rod střední. Ty musíme umět vyjmenovat zpaměti. Ukázali jsme si, jak poznáme podstatné jméno, které se skloňuje pode vzoru "město". Jeden a půl další hodiny jsme pracovali na vlastivědě s tématem "Počasí a podnebí".
Kromě vlastivědného cíle jsme ale sledovali i cíle čtenářské, abychom byli schopni učit se nejen z textu, ale i z videa, obrázků, grafů.
Novoroční ohňostroje jsme začali vyrábět při výtvarce. Nejdříve jsme museli pokrýt celou plochu čtvrtky hodně silně voskovkou, různě barevnými skvrnami. Tu jsme poté přetřeli černou tuší. V příští hodině budeme do této "noci" vyškrabávat barevné ohňostroje.
4. 1. 2016
Nový rok jsme zahájili v kroužku na polštářích (díky těm, kteří si je přinesli po prázdninách vyprané). Protože jsme byli plni zážitků, využila toho paní učitelka hned k práci. Každý jsme dostali lístek a něj bylo naším úkolem napsat jednu větu o 5 až 9 slovech, kterou popíšeme co nejvýstižněji svůj prázdninový zážitek. Pak jsme lístky vhodili do košíku, postupně jich deset vylosovali, četli a odhadovali, kdo co napsal. Samozřejmě jsme museli své rozhodnutí zdůvodňovat a dost jsme se činili :-) .
Protože nás tak moc slaví narozeniny na začátku ledna, věnovali jsme druhou část hodiny oslavě Jáchymových narozenin. Zazpívali jsme mu, napsali spoustu milých přání a dostali za to dobroty.
Matiku jsme začali rozcvičkou na dělení ve skupinách. Paní učitelka rozmístila spousty kartiček s příklady, řekla výsledek a my měli do patnácti vteřin najít jeden příklad, který právě zadaný výsledek má. Když se nám to povedlo, získali jsme bodík. Takto rozcvičeni jsme se pustili do luštění matematické šifry. Abychom našli potřebná písmena, museli jsme vypočítat příklad na písemné dělení. Většina to zvládla levou zadní, ale stále se najdou tací, kteří příklad na písemné dělení nevyřeší. Ti musí máknout, aby tento nedostatek rychle odstranili! Podařilo se nám vyluštit tajenku - číselná osa. Protože s tou jsme pracovali v druhé části hodiny. Byla na ní znázorněna čísla od 0 do 100 000. Každý jsme dostali kartičku - buď s číslem, nebo s číslovkou. Nejdříve jsme museli najít svou dvojici, tedy dvě kartičky, které označovaly to samé, a pak se domluvit, kam číslo na číselnou osu umístit. To nebylo moc snadné, osa "šla" po dvou tisících, takže to dalo docela práci. Nakonec jsme si ještě opakovali jednotlivé řády a v případě potřeby si kreslili řádové počítadlo.
V přírodovědě jsme dnes začali zkoumat vzduch. V první části hodiny jsme sledovali ukázky z pořadu o vzniku planety Země, v kterých jsme se snažili zjistit odpověď na otázku "Jak vznikl na planetě vzduch?". Na smazávačky jsme si dělali poznámky. Potom nám paní učitelka rozdala pracovní listy, kde jsme v textu hledali a podtrhávali stejné informace, které zazněly i ve videu. Nalezli jsme je a také několik dalších. Dalším naším úkolem byla práce s obrázkem a grafem. Znovu jsme se učili, jak se v nich orientovat, ujasňovali jsme si, co nám pomáhá jim porozumět. Měli jsme tak možnost zjistit, z jakých částí se skládá atmosféra a z čeho se skládá vzduch. V poslední části hodiny jsme přemýšleli nad vlastnostmi vzduchu. Na pracovním listu jsme měli pět otázek, dnes jsme stihli dvě z nich. Nejdříve jsme přemýšleli nad tím, co je těžší - zda voda nebo vzduch. Do připravené tabulky jsme zaznamenávali své hypotézy, pokud možno i s odůvodněním svých odpovědí. Pak přišel na řadu pokus, kterým jsme si dokázali, že vzduch je lehčí než voda. Druhá otázka směřovala k další vlastnosti vzduchu - stlačitelnosti. Měli jsme opět na základě svých zkušeností odhadnout, co se dá stlačit - voda, vzduch nebo oboje. A zase následoval pokus. paní učitelka vzala dvě stříkačky. Do jedné natáhla vzduch, druhou naplnila vodou. Potom konce obou ucpala a stlačila píst. Mnoho z nás bylo velmi překvapeno, že vzduch stlačit šel, dokonce do poloviny stříkačky, zatímco voda ani trošičku. Takže jsme si poznamenali další vlastnost vzduchu a se zbývajícími budeme pokračovat ve středu.
Druhou hodinu češtiny jsme začali s lístečky s našimi zážitky. Každá skupina dostala dva a měla za úkol najít ve větách podstatná jména a napsat je na tabuli. S těmito slovy jsme pak procvičovali určování mluvnických kategorií - pádu, čísla, rodu (životnosti). Většina nám jde, jen s pády někteří dost bojujeme. Protože se v přírodovědě učíme o vzduchu, budeme i v hudebce jednu písničku k tomuto tématu zpívat. Než se tak ale stane, čekala nás s textem písničky češtinářská práce. Nejdříve jsme doplňovali chybějící slova (rýmy) z nabídky na správná místa do písničky. A pak u nich určovali, tentokrát už samostatně, pád, číslo a rod (životnost). Na konci hodiny nám paní učitelka rozdala 2. díly pracovních sešitů a hned jsme si zaznamenali úkol na pátek.
Pak už byla angličtina a hurá za sněhem :-) .